Nesnášenlivost laktózy patří mezi nejběžnější zdravotní obtíže související s příjmem potravy, konkrétně mléka. Někdo se ale může mylně domnívat, že laktózová intolerance znamená to samé co alergie na mléko. Tyto dvě nepříjemnosti se ale od sebe v mnohém liší.
Pokud trpíte laktózovou intolerancí, nemáte alergii v pravém slova smyslu. Vaše tělo má v tomto případě problém se štěpením laktózy, tedy mléčného cukru, který se přirozeně vyskytuje výhradně v mléce savců, kde je významným zdrojem energie. Dále se v malém množství nachází i v jiných potravinách – v sušenkách, pečivu, instantních potravinách a léčivech.
Záludnosti laktózy
„Laktóza je v našem zažívacím traktu štěpena enzymem laktázou. Během kojení, kdy je kojenec živen výhradně mlékem, je aktivita laktázy poměrně vysoká. Klesá až tehdy, kdy se snižuje dítěti přísun mléka,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus. „V průběhu dospívání se aktivita laktázy u některých osob pak zcela ztrácí, u většiny ale naopak přetrvává ve vysoké aktivitě po celý život.“
Základem pro vznik laktózové intolerance je zřejmě existence tzv. variantního genu, který způsobuje snížení produkce laktázy v tenkém střevě.
„Tento „variantní gen" je vlastně původní forma genu. U laktózo-tolerantních osob se paradoxně jedná o genovou mutaci,“ objasňuje odbornice. „První příznaky nesnášenlivosti laktózy, mezi něž nejčastěji patří bolest břicha, nadýmání či pocity sytosti nebo naopak kručení v břiše, se nemusí projevit v dětství, ale až v dospělosti.“
Alergie na mléko a její nepříjemnosti
Na rozdíl od laktózové intolerance se řadí alergie na mléčnou bílkovinu mezi klasické alergie, což je již patrné ze samotného názvu.
„Bílkoviny kravského mléka mohou vyvolat klasickou imunologickou reakci, tedy např. kopřivku, zvracení či průjem. Až 95 % případů vznikne již před prvním rokem života, kdy je postiženo touto nepříjemností max. 5 % dětí. U dospělých ustupuje alergie na kravské bílkoviny do pozadí, jedná se pouze o okrajovou problematiku.“
S intolerancí laktózy sýry i zakysané mléčné výrobky
Jaká jsou tedy výživová doporučení u obou problémů? U laktózové intolerance je hlavním principem konzumace malých dávek (6-12 g) laktózy a preference zakysaných mléčných výrobků, u nichž je obsah laktózy snížen o 20-50 %. U vyzrálých sýrů je dokonce laktóza rozštěpena komplexně, není v nich tedy obsažena vůbec.
„Konkrétně si můžete během dne pochutnat např. na 200 g cottage sýra včetně 150 ml jogurtu, nebo na 100 g sýra a 2 krajících chleba s tvarohovou pomazánkou. Vyzrálé sýry můžete de facto jíst neomezeně.“
Denní konzumace 6-12 gramů laktózy u většiny laktózově intolerantních nevede ke zdravotním obtížím. V současné době také existuje řada mléčných výrobků, u nichž je odstraňována laktóza během výroby.
Jak nahradit u alergiků mléčné výrobky
U alergiků na mléčnou bílkovinu je omezení více. Je nutné vyřadit všechny poživatiny s kravským mlékem. Nevhodné je ale také používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského. Optimální není ani mléko sójové, protože u 17 - 47 % kojenců s alergií na mléčnou bílkovinu je často přítomna i alergie na sojové preparáty. Co tedy jíst?
„Mléko představuje komplexní potravinu plnou nepostradatelných živin od bílkovin, přes vitamíny po stopové prvky. Je třeba se zaměřit na jeho náhrady. U malých dětí se jedná o speciálně upravená mléka s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka. Dále by lidé s alergií na mléčnou bílkovinu neměli zapomínat na obilninové náhrady (oves, ječmen, rýže), náhrady ze semen (kokosové mléko, mandlové mléko), náhrady z luštěnin (sója) a doplňovat vápník v tabletách,“ uzavírá PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus. Více informací na http://bileminus.cz/
