Polévky jsou součástí jídelníčků všech národů. A nejméně tolik, kolik je na světě národů, nalezneme lahodných polévek. Samozřejmě se tyto polévky liší podle místního zdroje surovin a podle různých národních zvyklostí a není jednoduché se v těchto polévkách orientovat, protože jich je skutečně nepřeberné množství. Přesto se jich najde několik, které se staly všeobecně známými, když už ne na celém světě, tak alespoň v Evropě.
Nejznámější polévky ze zahraničí
Mezi takové polévky patří italská minestrone, francouzská bouillabaise neboli bujabéza, ruský boršč a studená španělská polévka gazpacho. Názvy těchto polévek jsou všeobecně známé, přesto v jednotlivých zemích, tak jako u nás, mají své, trochu pozměněné názvy. Přes všeobecnou známost mají tyto polévky jedno společné, vaří se v celé řadě variant a každá z nich se považuje za tu jedinou správnou.
Minestrone
Tato polévka patří v Itálii k nejznámějším a nejoblíbenějším a její konečná úprava i použité suroviny se liší podle oblastí. Vaří se především ze zeleniny různých druhů, většinou podle toho, jakou zeleninu zrovna roční období nabízí nebo jaké zelenině je zrovna v kterém kraji dávána přednost. Takže to může být kořenová zelenina, rajčata, papriky, cukety, fazolky, květák, cibule, pórek, česnek i jiné méně známé druhy. Jako základ se používá pouhá voda nebo masový či zeleninový vývar. Polévka může být bez zavářky nebo se zavářkou z drobných těstovin nebo rýže. Protože je to polévka italská, tak se často podává posypaná strouhaným sýrem. Na přípravu této polévky není třeba přesného receptu, protože platí pouze jedno hlavní pravidlo a to, že polévka musí být tak hustá zeleninou, až v ní lžíce stojí nebo poměrové pravidlo, že na 2 litry vody se dává 1 kg zeleniny.
Bouillabaise
Název této polévky se u nás občas píše tak, jak zní vyslovovaný, a to "bujabéza". Jedná se o francouzskou rybí polévku, která se vaří z menších ryb, různých mořských korýšů a zeleniny a podává se většinou s bílým francouzským pečivem typu bagety. Tak jako jiné známé polévky, i bouillabaise se vaří různými způsoby podle krajů a jistě také podle možností, protože ne vždy se podaří naplnit požadavky na její přípravu. Správně má být bouillabaise připravena nejméně ze sedmi druhů rybího masa, z mušlí nebo krevet a ze zeleniny, kde hlavní roli hrají rajčata. Polévka se dochucuje ve Francii oblíbenými kořenícími bylinkami jako je fenykl nebo tymián.
Boršč
Boršč je velmi známý druh polévky z červené řepy, který se připisuje především ruské kuchyni. To však není tak docela pravda, protože podobná polévka a s podobným názvem (baršč) se vaří i na Ukrajině, v Polsku a v dalších zemích. Základem boršče je vývar z masa a kostí. Maso může být hovězí, vepřové, popřípadě jiné, například skopové, rybí nebo zvěřina. Kromě masa to může být i uzenina nebo játra a co nesmí v boršči chybět, je směs zeleniny. Kromě červené řepy to bývá zelí, mrkev, cibule, někdy i brambory. Zeleniny musí být opravdu hodně, aby byla polévka hustá. Polévka se dochucuje octem a cukrem do navinulé chuti. Pro pravý boršč je charakteristické to, že se při podávání přidává do talíře lžíce zakysané smetany nebo se smetana podává zvlášť.
Gazpacho
Polévka gazpacho se u nás opět velice zjednodušeně říká gaspáčo. Jedná se o tradiční španělskou polévku připravovanou ze zeleniny. Hlavní složku tvoří rajčata, která se doplňují paprikami, okurkami, případně i další zeleninou. Zelenina by měla být v polévce v kašovitém stavu, takže se dnes většinou mixuje, dříve se zelenina lisovala. Na dochucení slouží cibule a česnek, jako koření pak většinou už jen sůl a pepř. Do šťávy, kterou pustí zelenina, se pak přidává trochu olivového oleje a pro navinulou chuť vinný ocet. Jednotný recept na tuto polévku se opět nedá využít, protože podle jednotlivých krajů i jednotlivých rodin se připravuje pokaždé trochu jinak. Zvláštností této polévky je, že se podává studená, v horkých dnech pak dokonce řádně vychlazená.
Zdroj: AZ-recepty.cz
